Až do 19. století chodili lidé děkovat za příchod nového roku do kostela

OMETAČKY

Dům od domu chodily tzv. ometačky - černě oděné chudé ženy, které vždy ve jménu Otce, Syna a Ducha svatého třikrát zaklepaly na dveře a následně třikrát ometly kamna, aby v novém roce dobře hřála. Díky těmto ometačkám také hospodyně v následujícím roce na kamnech nespálily jídlo.

JÍDLO

Na oběd měli lidé čočku, která měla zajistit v dalším roce bohatství. O půlnoci se u nás jedl horký ovar, kroupy a křen s jablky. Podle pověry to přinášelo štěstí a zdraví v rodině. Také se v tento den nesměla pojídat drůbež a králík, uletělo nebo odskákalo by jim štěstí.

OSTATNÍ POVĚRY

V tento den nesměly hospodyně prát a věšet prádlo, jinak by způsobily smrt někoho blízkého.

A jistě všichni znáte pořekadlo „jak na Nový rok, tak po celý rok“. Tomu věřili lidé i v minulosti, proto měl 1. ledna každý u sebe v kapse minci. To jim zajistilo na další rok dostatek peněz.

Také věřili tomu, že první host, který přijde do domu, předpoví, jaký bude následující rok. Pokud byla prvním hostem stařena, značilo to hádky v rodině. Pokud přišlo první dítě, mládenec či dívka, značilo to v domácnosti plno lásky.

Takto se slavil příchod nového roku do 19. století.

Silvestr takový, jak ho známe teď, začal až s příchodem století páry a s hospodářským rozmachem

Novoroční předsevzetí

Tradice novoročního předsevzetí pochází již z 16. století. Už v té době příchod nového roku v lidech vyvolával pocit, že máme šanci něco ve svém životě změnit, zlepšit. Bohužel se málokdy stává, že by lidé své předsevzetí vždy dodrželi.